Definice je poměrně jednoduchá – je to dosažení cíle. Ve sportu si ale můžeme dávat cíle nízké a pak se vlastně považovat za úspěšné, nebo naopak vysoké a pak i přes absolutní úspěšnost být třeba sám nespokojený a považovat se za neúspěšného.

Je to tedy jen o tom, jaký je cíl – jenže to je tak nějak málo.

Za úspěšného sportovce považuji takového, který předčil očekávání. Cokoliv, co překročí předpoklady, je úspěch. Za úspěšné považuji tedy i např. klidně i špatné sportovce, kteří třeba nedosáhli na nějaký objektivní velký úspěch, ale překonali očekávání, které vidělo jejich okolí.

Čím je člověk výše v nějaké hierarchii, tím je složitější stále být úspěšným. S každým dalším krůčkem je to stále těžší a těžší, už jen protože další očekávání jsou tvrdší a tvrdší.

 

Vůbec bych proto nepovažoval nevýkonné sportovce za neúspěšné, a naopak, výkonné za úspěšné. I někdo, kdo jezdí pomalu může jezdit řádově rychleji, než se čekalo, a na druhou stranu, někdo mohl doslova „prodrbat“ kariéru i když třeba dosáhl solidních výsledků.