Ostrov cyklistice zaslíbený, Mallorca. Cca 50 000 cyklistů se za rok na tomto ostrově otočí (neověřená informace od jednoho profesionálního místního cyklisty). Na přesném počtu nezáleží, také by se dalo říci, že jich je nepočítaně.

Takže pár tipů a triků, jak se na ostrově neztratit a kam se podívat. V jednom tréninku si projedeme celý ostrov.

Začneme hezky v Arenalu, kam se většina našich cyklistů jezdí ubytovat. Zkuste klidně totiž i hotely na druhé straně ostrova, na cyklisty jsou také připravení, není tam tak narváno a dostanete se i do vzdálenějších míst. Každopádně předpokládám, že bydlíme v Arenalu a první tréninku směřujeme do rovin. Vyšplháme se na první stoupání směrem na Téčko, zcela mystickou a základní křižovatku a projedeme okolo Zdeňka Štybara a Erika Zabela, kteří mají nahoře svoje bydlení.Vynecháme teď psaní o jízdě podél moře, zkuste průjezd „zahrádkami“ a dostanete se k hospodám a dál na ono Téčko. To hodně lidí mate, protože to je také trošku kříž a nováčci nevědí kde to je. Každopádně pokračujeme dál, až do Ses Salines, kde se na konci tradičně na posledním kruhovém objezdu jede doprava. Dá se ale i jet rovně, což je krásná silnička bez provozu i bez lidí a přivede Vás na silnici mezi Santanyi a Composem. Tam hned doleva a před vrcholem stoupání doprava. Dá se přijet po drobné silnci až do Cas Concos, kde se hlavní silnice stáčí doprava a vede na Felanitx. My ale uhneme doleva. V případě že přijíždíme po hlavní, stačí jen pokračovat rovně. Opět skončíme ve Felanitx, ale zase po krásné silnici bez lidí. A také netradičně, protože všichni si drží stále stejných tras.

Dál budeme chtít na Porreres, vyjedeme ale směrem na Campos a po sto metrech jízdy po hlavní silnici uhneme doprava. Je to podobná cesta jako ona tradiční, kdy se ze Felanitx vyjíždí směrem na Petru, ale proč nejet jinudy že? Ve Felanitx je první cyklo náměstí s možností nákupu kávových nápojů. Doporučuji ještě kus popojet, a až ke konci města, právě směrem na Petru od náměstí je takový „Václavák“ – dvě silnice oddělné stromky a nějakou to lavičkou. Na začátku i na konci jsou dvě kavárničky, cyklisty většinou neobsazené a kde jsou místní. Můžete tak nasát atmosféru Španělska zase o něco lépe. A káva je tam o nějaký ten centík levnější J

My ale míříme do Montuiri, kde na kruháči před dálnicí prvně potkáváme fenomén místních dálnic – via de servei. Silničky podél hlavních tahů nás provedou klidně až do Palmy. My ale hezkým dloubákem podjeme dálnici a míříme na Sant Joan. Přijíždíme na kruhový objezd a zleva koukáme na silnici od Algaidy. Doporučuji se tu určitě někdy svéz, právě směrem k Sant Joan silnice hezky klesá a různě se houpe a je to vůbec krásné poježdění. Jako ostatně na většině míst na Malorce. My ale míříme směr Petra, kde na náměstí dáváme další kávu. To už prostě k Malorce patří a káva v Petře je základem. Když se ale budete při příjezdu od Sant Joan držet vpravo, přijedete na krásný kopec. Moc lidí sem z našich nejezdí, z nějakého důvodu k němu nevedou ty červené tečky v mapě v Ayronu. Každopádně jde o jedno z mírnějších stoupání. Sjedeme dolů, držíme se stále vpravo a už si to drandíme směrem na Felanitx. Tato silnice je po celé délce hodně otevřená, takže v případě nepříznivého větru dosti bolestivá. V opačném případě se zde pak dá dostat iluze formy, protože to doslova letí. Za kruháčem na hlavní z Manacoru ale míříme na zmíněnou via de servei a míříme právě do jednoho z větších měst v této části ostrova. Obecně je lepší se mu vyhnout, ale my projedeme směrem na Cala Romantica. Vyjedeme totiž na silnici směrem na Porto Cristo. A v případě že neradi jezdíte po hlavních cestách, je toto určitě lepší varianta, jak právě přímá silnice z Porto Cristo do Manacoru.

A to by dnes stačilo, příště se podíváme na další a jiné cestičky, které nejsou tak populární.