Znám jednu pekárnu. Je to hodně dlouho zavedený podnik, housky peče už po desetiletí. Někdy se dařilo více, někdy méně ale nějaký ten chleba si vždy někdo koupí, takže i přes různé přemety a kolotoče stále funguje.

Pro pekárnu pracuje hodně lidí okolo, housky je třeba rozvážet a prodávat. Prodavači a řidiči pak potřebují prodejny a auta, lidé pracující v pekárně mají také své potřeby. Nejsou to jen pekaři, ale i třeba účetní, uklízečky a nějaký ten ředitel.

Celé je to hrozně veliké a pracuje tam hodně lidí.

Pracuje jich hodně na hodně pozicích.

Jsem od přírody optimista a tak vím že všichni se snaží co nejvíce aby ta pekárna fungovala a dobrý a poctivý chléb byl u zákazníků co nejdříve. Jsou to prostě dobří lidé.

Bohužel když hledal práci jeden vyučený pekař, bylo místo jen u plnění koblih. Ale ono to bylo blízko a tak to vzal. Prodavačka šla na mateřskou, takže na její místo nastoupil chlapík co doplňoval regály. Pak se chtěla vrátit a firma jí nabídla místo pekařky, což samozřejmě vzala. Vedoucímu prodejny to šlo tak dobře, že ho povýšili až na vedoucího provozu a vedoucím prodejny se tak stal ten s těmi regály. Najali tedy nového prodavače, ale on to zrovna člověk který před lety opustil plnění koblih, ale práce v kolektivu pekárny mu tak chyběla, že se vrátil.

Samí dobří lidé, ale nikdo na té dobré pozici.

——————————————————

 

Shodou náhod se věnuji sportu a ta naše rodina je také dost velká – a jsem pevně přesvědčený, že každý dělá jak umí nejlépe. Jenže znám třeba jednoho výborně organizačně schopného člověka, ale on nic neorganizuje. Znám také člověka, který umí opravit kolo snad pohledem. Bohužel nic neopravuje. A znám i člověka, který umí tak skvěle povídat a nadchnout lidi, že by strčil bratry Grimmy do kapsy a to i s Boženou Němcovou a Jiráskem. Jenže on opravuje kola, protože ten člověk co by dělal ta kola to organizuje.

Ehm…   škatulata hejbejte se, znáte tu dětskou hru?