Dnes krátce o rozjetí před závodem. Věc vysoce individuální.

Nicméně – o měření saturace kyslíkem jsem tu již psal, takže ve zkratce. Jedním z cílů rozjetí je mít větší „rozsah“ nejen svalů z hlediska fyzického. Tedy že se lépe předkloním. Ale i z hlediska kapacity zdrojů, v tomto případě kyslíku.

Kdo má ve svalu více kyslíku, má tam více paliva. 

První červený puntík je rovnovážný stav, kdy sportovec sedl na kolo po předchozím rozjetí bez intervalů. Zrychloval (klesalo mu palivo) a pak přestal. Dostal se na druhý červený puntík, který je pět procentních bodů výše než první. Náš sportovec si zase zaspurtoval a přestal – dostal se na první modrý puntík. Pak to zopakoval a při stejném odpočinku (!) se dostal na druhý modrý puntík – ten je 12 procentních bodů nad prvním modrým. Tedy tělo při stejném odpočinku po stejné zátěži má ve svalu více kyslíku! Není to bezva? No a náš sportovec si znovu zaspurtoval a orazil, a ejhle! Jsme u posledního červeného puntíku – jsme o 17 procentních bodů výše než na začátku.

Individuální je pak zátěž a čas, ale princip je pořád stejný. Obdobně jako sportovec před zátěží strečuje do extrémních poloh, je dobré prostrečovat i srdce,svaly, cévy, plíce a další věci uvnitř.