Intervalový trénink I.

Ufff…  jako úvod do série článků o tréninku a intervalovém tréninku neprve lehké zamyšlení a obecně definice pojmů. Základem veškerých tréninkových ukazatelů na domácí scéně je Sportovní trénink od Josefa Dovalila (1987). Když použiji google a hledám “cyklistický trénink”, najdu věci jako toto. V zásadě jen přepsání třicet let starého textu, bohužel se to prolíná do víceméně všech publikací. Jen málo zdrojů jen originálních, případně srozumitelných. Lehká odbočka stranou, když jsme u té srozumitelnosti. Doporučuji lehce zapadlou poradnu KPO Ondry Vojtěchovského (vysvětlení složitých věcí jednoduše), či jeho hlavní stránky.

Když jsem hledal, nenašel jsem pořádně žádné domácí zdroje (zaměřené na cyklistiku). Obecně se lze dostat samozřejmě na wiki, či kamkoliv jinam. Jenže zpravidla skončíme u fitness, nikoliv u cyklistiky.

A teď se dostáváme k tématu trošku blíže.

Intervalový trénink z pohledu fitness je poměrně dobře zpracovaný i v našich krajích. Jenže to pracuje přímo lidské tělo a to jsme daleko od cyklistiky. Nám totiž vznikají nové parametry – rychlost (a to hned dvojí: dopředná a otáčky), odpočinek je specifický (aktivní odpočinek v posilovně je chůze. Cyklista se pohybuje dopředu klidně pasivně 🙂 ) a nejvíce specifické je zatížení (s růstem rychlosti roste odpor, naopak dojde k růstu otáček. Samozřejmě navíc pak máme sklon (kopec).

Jeden a ten samý trénink z pohledu fitness lze absolvovat jako 10s spurt na ceduli, opakovaně v kopci na těžký převod, nebo lehce z kopce do protikopce případně pak ještě přes horizont. Všechno tohle mohu jet na 53×11 (bude to bolet 😀 ) nebo u toho řadit. A aby toho nebylo málo, ještě se to dá absolvovat na ergometru či válcích.

Každý z výše uvedených způsobů bude rozvíjet lehce něco jiného.

Oproti práci pouze lidského těla je cyklistika tedy trošku jiná. Nelze asi říci že složitější, když budete dělat např. dřep tak tam lze zase zařadit úhly pohybu, způsob (např. plyometrie kterou na kole nenasimulujeme) atp. Nicméně jsem chtěl zdůraznit, že to není jen o délce intervalu.

Mnohem bližší než čisté fitness je pak paradoxně posilování na strojích. Kolo totiž není nic jiného 🙂  Takže inspirací a dalším zdrojem doplňujících informací mi je prostředí cyklistice velmi vzdálené – v extérmu klidně i kulturistika. Dalším z důvodů je opět moje oblíbená matematika a statistika. Myslím si totiž, je je mnohem více lidí, kteří cvičí, než těch, kteří jezdí na kole. Mimo jiné se v tomto prostředí točí výrazně více peněz. No a když to dělá více lidí, je tam určitě také hodně chytrých lidí, více studií, větší konkurence mezi trenéry a obecně prostě více informací. Samozřejmě také více balastu! Ale proč si z této zásobárny lidských pokusných králíků nevybrat to nejlepší. 🙂

 

 

You may also like...

Napsat komentář