K čemu slouží technologie

Tento článek startuje cyklus článků o technologiích ve sportu.

Trenér (či chytrý sportovec) se musí zajímat o nové trendy, zejména pak v jiných sportech. Vše, co je v našem konkrétním sportu tak nějak včas zaznamenáme, ale když chceme něco nového, musíme to vymyslet. Nebo okoukat jinde, kde to už vymysleli.
Byť zejména trenér cyklistiky, jsem se vrhl na důkladnější studium Strydu. Sám teď vcelku běhám, takže to nebylo jen pasivní čtení ale i zkoušení na vlastním těle. K recenzi Strydu jako takového se ještě dostanu, nejdříve to vezmeme víc zeširoka.

Každá nová technologie má potenciál vytvořit novou revoluci. Někdy to může být krok špatným směrem, někdy dobrým. Nikdo negarantuje že revoluční změny budou pozitivní. Zatímco cyklisté si svojí wattovou revolucí už prošli, na běžce to čekalo.

Dočkali se až před pár lety. Fenoménem této doby je asi Stryd ale obecně jsou to akcelometry. Ať už na hrudním páse či na botě, je to jedno. Analyzují náš krok a počítají „výkon“.

Lidé mají už takovou schopnost, opakovat chyby, asi vrozenou. Jestli panoval boj o trénink s výkonem u cyklistů, u běžců to imho vzali ještě za horší konec. Byť považuji zrovna aktuální Stryd za lepšího pomocníka pro běžce, než „tradiční“ cyklo wattmetr pro cyklistu. Paradox?
Zavést pojem „metabolický“ výkon byla imho fatální chyba, na které může celý analýza tréninku s podem na botě taky brzo skončit.

A to jsem u těch technologií.

Na Strydu je to totiž krásně vidět. Velmi šikovná věc, za kterou je obrovské množství matematiky (k tomu se chci ještě vrátit) ale zdánlivě nabízí jednoduché řešení.
Jinou technologií jsou třeba dechové trenažéry. Krásná a funkční věc, která dokáže zvednout výkon o jednotky procent velmi jednoduše a vlastně i levně. Ale bohužel, také nabízí zdánlivě jednoduché řešení.

Vlastně každá nová technologická revoluce přichází s nadějí, že si ulehčíme práci.
Výpočetní systém našich počítačů je řádově jinde, než byl na PC 386 a Windows 3.1, ale stále pracujeme zejména s textem či nějakou tou tabulkou.
Tím nechci zahazovat pokrok.

Jen upozorňuji, že technologie často (a paradoxně) nepomáhají té jedné dané činnosti či procesu. Často vyprodukují benefit až někde jinde.

Konkrétně v tréninku je fajn analyzovat i metody, jaké používáme. Technologie, jaké používáme. A určit, kde nám mohou přinést nějaký ten užitek. Staré věci sice nejsou možná tak cool, přinášejí ale osvědčené řešení. Dobrým krokem je tato řešení buď vylepšit či pochopit. Pokud nám technologie má posloužit k zahození a opuštění starých cest, vystavujeme se extrémnímu riziku. Riziku, že nová technologie se ukáže jako drahá a vlastně přinášející stejný užitek.

Konkrétně u běhání by tedy, dle mého, neměl Stryd sloužit jako náhrada tempového běhu. Ale tempový běh vylepšit. Tam kde má tempo například slabiny, tj. v terénu nebo při nedostatečném GPS signálu. Nebo na různém povrchu.
Stejně jako u respiračního tréninku. Tréninkový protokol, kdy používám Spirotiger i Powerbreathe a tyto trenažéry jsem si napojil i na VO2Master, je super věc. Ale neměl bych zahodit původní řešení, plavání.

Stejně jako u Moxymonitoru, který mi velmi dobře umí ukázat slabiny těla. Co mám trénovat. Ale neopouštět starý dobrý hrudní pás, který je vlastně vstupní branou k hemodynamice.

Technologie umí být dobrý sluha, ale také zlý pán.

Tak pozor na ně.

I když jsem velkým propagátorem technologií ve sportu, jedním dechem dodávám – pořád to musí být hlavně o tom sportu.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*