Netradiční tréninková doporučení
- Hudba při intenzivním tréninku
- Specifická sauna
- Spánek přes den
Máme zde tři ne zcela běžné studie a na ně navazující tréninková doporučení. Zcela měřitelně se v posledních deseti letech ukázalo, že hudba má skutečně vliv na naše tělo při intenzivním tréninku. Nikoliv jen, že by to bylo „příjemnější“, je to prostě „efektivnější“. Takže hudba v posilovně má vztah k tréninku, myslete na to.
O vlivu teploty jsem si již několikrát zmiňoval v článcích o Core. Protože to co můžeme měřit, můžeme i trénovat. Vliv teploty na výkonnost je známý fakt vcelku dlouho. Přikládám tedy dvě studie, kde se vcelku tvrdě trénovalo a také se chodilo do sauny. Cílem bylo nikoliv regenerovat, ale zvednout objem krve. Což je to, co naše tělo dělá, pokud je vystaveno teplotnímu stresu.
Měřilo se vše možné, od tlaku po tep (v sauně). Protokoly jsou ale vcelku rozdílné, zatímco v jedné studii se vystavovali sportovci teplotě až 90 stupňů, v druhé pouhých 50-60. Vzhledem k podobné době strávené v sauně (až 30minut) je vcelku zajímavé, že se dosáhlo podobných výsledků.
Třetím dnešním netradičním tréninkem je odpolední „dachánek“. Odpolední trénink bude lepší, když se před ním vyspíte. To že je člověk trošku rozbitý je asi fakt, každopádně pokud je toto zjištění měřitelné, posun v tréninku bude nezpochybnitelný. Otázka na stole bude spíše trošku jiná, dalším krokem by mělo být navázání tohoto „dachánkového“ tréninku na další tréninkové jednotky. Má se jet intenzita dopoledne nebo odpoledne?
Tato zdánlivě jednoduchá otázka nemá zcela intuitivní odpověď. Je tomu podobně jako u otázky, jestli je lepší zařadit posilovnu dopoledne a po ní jet na kolo či běhat. Nebo to udělat obráceně a posilovnu mít dopoledne. Zde jsem po letech opakování otázky „proč“ dospěl k závěru, že se to často dělá špatně pouze a jen z důvodů logistiky. Nikoliv tréninkového efektu.
Je tomu tak totiž často.
Fotbalisté běhají úseky podle toho, jak mají lajny na hřišti. Plavci plavou rychlostní úseky na jeden bazén, atleti na jednu rovinku. Hokejisté opět dle lajnování. Přestože se už v první učebnici o tréninku kterou otevřete dozvíte, že máme fixní zásoby ATP (pak se časem dozvíte že tady je to trošku jinak). Každopádně ty zmíněné sprinty se často netrénují dle fyziologie, ale dle logistiky.
Tak, jak je to jednoduše proveditelné.
Obdobě to je u „margin-benefits“. Dnes umíme změřit, že hudba sportovcům při intenzivním sportu pomůže. Jenže to vadí trenérovi. Také víme, že večer nemáme koukat do telefonů a ideálně se i někdy nudit. A přesto zásobujeme svůj mozek zcela jinými hormony, než by dávalo tréninkový smysl. Obdobně často nenecháme sportovce spát před druhou fází nebo se nezamyslíme nad tím, jestli je lepší nejdříve posilovat a pak jet vytrvalost, nebo to mít obráceně. Nebo nevnímáme vůbec vliv teploty na trénink.
Ano, jsou to malá zlepšení.
Můžeme být dobří i pokud budeme v této kategorii věcí dělat vše kompletně obráceně, než nám říká vědecké poznání.
Ale tak nějak nevím, proč to dělat špatně, když to jde dělat dobře.
