Trenér
Mnoho věcí je lépe pochopitelných v jiných jazycích. Český jazyk disponuje slovem trenér a synonymum může být třeba cvičitel a možná i instruktor. Cvičitel i trenér se pak dají přeložit jako trainer. Kompletně nám tedy chybí ekvivalentní slovo pro coach. Možný překlad jako mentor je podle mého ne zcela přesný a rozhodně nejde o naše slovo. Stejně jako upozorňuji často na vliv prostředí, možná že i čistě absence pojmenování nám vytváří něco, co nám pak strašně chybí.
Toto je můj oblíbený vtip. Vyléčený pacient je ztracený zákazník. Jeden ze zásadních rozdílů mezi trenérem a Trenérem – nebo tedy coachem, je následující.
Coach časem není potřeba.
Znám množství trenérů, ke kterým lidé chodí. Zejména fitness trenéři. Časem vztah může přerůst v přátelství, samozřejmě. Ale zatímco vše začínalo tím, že se jdeme nejdříve cviky naučit, následně by nás správný trenér měl dostat do pozice kdy cviky už umíme. Ano, můžete namítnout, že role trénéra v posilovně je i bezpečnostní.
Jenže na to nám zcela stačí sparing partner.
Ano, může se stát, že e trenér změní ve sparinga, proč ne. Cílem práce komplexního trenéra je vlastně to, aby nebyl potřeba. Což je v neposlední řadě jeden z problémů, který mám s online trenéry – s tím že sportovci obdrží čistě tréninkový plán, nic se vlastně neučí. Často jde mnohem více o finanční příjem “trenéra”, než rozvoj sportovce. Trenér, který je neustále potřeba si vytváří “kult osobnosti” a stává se středobodem pozornosti. Jenže tak to není, středobodem má být sportovec.
Celé by to bylo vcelku jedno. Jenže trenéři, kteří nerozvíjí sportovce se pohybují i v mládežnickém sportu. Moje praxe je taková, že časem se snažím stát co nejvíce zbytným. Protože trénují zejména juniory je výstupní kritériu to, že jim v posledním společném létě spíše držím palce, než je nějak instruuji. Pokud jsem svou práci neodvedl před rokem či dvěma (a před tím jiný trenér a před ním ještě jiný), udělal jsem jí prostě špatně a teď to už zběsile nedoženu.
Co z toho plyne?
Třeba to, že příklady sportovců a trenérů, kteří jsou spolu velmi dlouho jsou NEOPAKOVATELNÉ. Je velmi pravděpodobné, že jejich tréninkové metody budou fungovat pouze na tuto dvojic. Svět je plný velmi úspěšných trenérů, kteří se věnovali 10 let jednomu člověku a dosáhli ohromných úspěchů. Ale také, že tyto úspěchy již nikdy nezopakovali. Tak se je nesnažte napodobit, znovu to nefunguje jim, tak proč by to mělo fungovat komukoliv jinému.
Také ale to, že je neskutečně třeba používat kvalitní instruktory. To je také trenér, ale ten je skutečně potřeba neustále. Ten dozoruje kvalitní provedení tréninku, ale nenese odpovědnost za to CO se dělá KDY. Nese odpovědnost pouze za to JAK se to dělá.
Mám velmi rád následující srovnání:
- Trenér zlepšuje vaše svaly.
- Coach zlepšuje vaše limity.
- Trenér říká kde budete
- Coach říká kde nebudete
Možná že absence výrazu nás vede k míchání rolí trenérů což pak způsobuje mnoho problémů, které považujeme za metodické. Přitom jde čistě o sémantiku slov.
Je to obdobné jak s těmi lékaři, což je koneckonců impuls k tomuto článku.
“Dám ti kontakt na super ortopeda. Chodím tam už deset let a je to bezva chlap”
Určitě je to bezva chlap, ale skutečně je to dobrý lékař, když deset let řeší neúspěšně koleno? A to že spolu můžeme jet na ryby je fajn, nicméně to není to co bych hledal u ortopeda.
S trenérem je to stejné. Úspěšný trenér má sportovce, kteří jsou dobří ale dnes se jim věnuje už někdo jiný. Tento trenér dokázal ty sportovce posunout dál.
Disclaimer na závěr: Trh je u nás strašně malý, takže i já osobně jsem pro někoho instruktor a pro někoho trenér. Jinak to bohužel nejde, člověk by se jinak nejspíše neuživil. Třeba právě psaní tohoto blogu mi pomáhá formulovat myšlenky, abych je pak uměl sportovcům předat pochopitelně. Tímto děkuji všem předplatitelům a podporovatelům tohoto projektu – pomáháte mi stát se lepším trenérem, protože mám nutnost neustále něco psát 🙂
