Trénování online II.

Pokračování článku o trénování online.

Když jsem sepisoval první článek, tak jsem samozřejmě tušil, že jde o kontroverzní téma. Zveřejnění blogu a nahlédnutí do statistik mě v tom jen utvrdilo. Vidím totiž jak dlouho jsou články otevřené, jak návštěníci přecházejí a podobně. Čas strávený nad článkem je potřeba podělit s počtem slov, aby se to dalo rozumně porovnávat. Článek o trénování online je v popředí hodnocení stráveného času na tomto webu.

Ještě bych to tedy rád rozvedl a upřesnil. Týká se zejména tréninku mládeže. Jedním z důvodů je, že na dospělém se už nedají napáchat taková zvěrstva, jako na dítěti. A jak si každý z nás nakládá s vlastním tělem, je jeho věc.

Trénování na dálku

Znáte nějakou věc, kterou lze provozovat  dálkově? Je to něco jako sex a sex po telefonu. Výsledek se může na první pohled dost podobat, přesto jistě při podrobnějším pohledu najdeme několik rozdílů 🙂  Vztahy na dálku, oblíbené filmové téma. V praxi také neznám moc případů kdy to fungovalo. I programátoři, kteří pracují z domova, se třeba jednou týdne musí sejít a osobně prodiskutovat kam se půjde dál. V ostatních povoláních pak zpravidla majitel firmy vyžaduje docházku denní (gauner ! kapitalista !).

Takže ano, proč ne. Trénovat na dálku samozřejmě lze. Ale je potřeba být se sportovcem v kontatku alespoň občas fyzicky. Konkrétně u dětí je třeba zařadit soustředění nejen z mnoha jasných důvodů – ale víte jak často se najdou chyby ve výživě? Že mladý sportovec skoro nejí, nebo že jí špatně? Stejně tak je to s tréninkem, kdo si má všimnout, že se rozhodil styl šlapání, upozornit na to a zjistit poměrně vážný problém s tělem (nedávná zkušenost), než trenér.

Nikdo jiný, než trenér, Vám neřekne že začínáte tahat těžké převody, že se nakláníte ke straně nebo že si  máte dát sedlo o centimetr jinak.

Výbornou myšlenkou jsou pak samozřejmě (pro hobby cyklisty) tréninkové kempy. Zde je už trenér s přiděleným časem na každého sportovce. Drobným nedostatkem je jen absence infromací z minula – před měsícem, před pěti. Trénuje se jen to co je nyní, bez ohledu na to co bylo. Ale obecně je to už zase o řád lepší!

K čemu je trénování online dobré?

  • morálka
  • pevné a správné vedení

K čemu je naopak špatné?

  • v případě “only online”
  • ztráta kontaktu s realitou
  • trénink dětí

Na morálku je trénink online výborná věc. Kouknu do rozpisu a jedu. Nemusím přemýšlet, nemusím řešit jestli se mi chce nebo ne. Zaplatil jsem si něco a protože se mi nechce vyhazovat peníze zbytečně, tak to splním. Body plus, bez připomínek.

Pevné a možná i správné vedení. Trénink má zřejmě hlavu a patu, i kdy ze zkušenosti vím, že hodně plánů je systémem ctrl+c ctrl+v. Ale budiž, zejména pro hobby sporrtovce je to lepší  varianta jak systém náhodný. Naučí se zpravidla jezdit i kompenzačně, což dělá hobby sportovcům problém. A samozřejmě i intenzivně. Body plus, připomínka  jen k správnosti vedení. Trééninkům online se věnuje…  no každý. Takže je pak jen na zvážení, jestli to má vůbec nějaký přínos.

Only Online. OO. Tohle zákonitě musí sklouznout někam, kam nikdo původně nechtěl. Nějak si ani nedovedu představit jak to funguje, protože snad radši ani nechci. Pošlu plán. Přijde mi nějaký report jak to proběhlo a občas nějaké ty zátěžové testy. Plán snad upravím a pošlu další. EHM??? Vážně? Vždyť to je jak když NASA vyslala sondu na Mars! Nebo jak když navigujete po telefonu kamaráda co to u Vás nezná.

“Na světlech doprava a okolo kostela.”

“No už jsem odbočil ale kostel tu není!”

“No jó, já myslel až na těch dalších. Tak se otoč.”

“Okej, někde to tu otočím”

….

“Dobrý den pane řidiči…  telefonování za jízdy je přestupek… “

Kontakt s realitou. Nevím jestli je ten příběh pravdivý, ale vzhledem k lidem co vom figurují, bych řekl že ano. Na soustředění jednomu závodníkovi každý den změnili o jeden centrimetr obvod kola v nastavení tachometru. Neustále zrychloval a dostával se do neuvěřitelné formy! Masakr! Pecka! Cestou zpět mu to nenápadně nastavili zpět…  Je třeba trénovat s někým, jinak to ani není zábava.

A poslední a nejzásadnější bod. Kazí mi to náladu. Hodně.

Vůbec k celé téhle myšlence “trénování online je zlo” jsem spěl delší dobu. Ale když mi jeden sportovec, který právě začínal a sotva seděl na kole řekl tu větu, že jako

…dám si individuál

Kdo nevěděl, v ten okamžik se to dozvěděl. Na čele mám takovou žílu. Byla skutečně hezky vidět.

K čemu to bude? Ten borec na kole spíš pajdal, než šlapal. Každý okamžik společného tréninku ho učil jet rovně, potřeboval trenéra a kolektiv. Každým okamžikem se učil jak řadit, učil se jak doslova ovládat kolo. Ale dnešní doba je bohužel taková. Jsme online.

Nevím proč to postihlo zrovna cyklistiku. V jiném článku jsem se lehce opřel do atletiky, i když to byl pouze nástroj ke sdělení něčeho jiného. Ale i u tak lineárního sportu jako je běh či hod se sportovci trmácejí přes celá města na stadiony na tréninky. Protože jen tam se dozvědí, jak tím oštěpem hodit lépe a jak běžet rychleji. Samozřejmě že by si mohli dát “individuál” a jít běhat do lesa a házet tam šutrem. Ale já osobně jsem Báru Špotákovou potkal hodněkrát na stadionu, ale nikdy v lese. Samozřejmě lehce přeháním, ale k tomu mám zas jiný důvod.

A ještě zamyšlení na závěr.

Trénink je příprava na závod.

Co závodění online?

You may also like...

Napsat komentář