Co všechno vyčteme z pohybu těla?
Velkou část informací, kterou sdělujeme světu, sdělujeme nonverbálně. Řečí těla. Ve sportu pak můžeme trochu i nonverbální komunikaci převést na tréninková a měřitelná data.
Na článek navazuje pokračování
Pokud nám takhle roste pohyb – je jasná jedna věc.Přestože z pohledu saturace trénujeme v zásadě dobře, biomechanika pohybu nám upadá a sportovec je nejspíše unaven spíše na poli nervosvalové koordinace, než substrátů ve svalech a nedostatku energie například. Proto je na místě úseky ukončit a zařadit pauzu či přejít na jinou formu tréninku.
Proto jsem zastáncem trenéra na tréniku, protože toto neuvidíte z wattmetru a jak je vidět, není to vidět ani z Moxy. Každý nástroj se hodí na něco jiného a v tomto případě, kd se jedná o začátečníka a velká část tréninku je právě spíše v režimu “učíme se daný sport”, potřebujeme nemít mentálně unaveného sportovce. Analýza pohybu nám k tomu může velmi dobře napomoci a být velmi solidním nástrojem – i například proto, že zjistíme, kdy už náš sportovec opoušít režim “učíme se sportovat” a měl by vstoupit do režimu “trénujeme”. Protože už prostě umí základní biomechaniku a můžeme se skutečně věnovat tréninku.
Mimochodem, nemusí to být nutně vytrvalost, která se po takovémto těžkém trénink často (chybně) zařazuje. Přednášku na toto téma měl Pieter Timmermans loni na podzim na CykloKongresu 🙂