Reakce na zátěž a vliv času

Na grafu je vidět znázorněná dvojice měřených svalů (ruka, noha). Testovací protokol bylo rozcvičení, zahřátí na provozní fungování a pak 5minut na daném výkonu, 8 minut na stejném výkonu a 10minut na výkonu +20W. Pauza minuta pasivního odpočinku s odběrem laktátu. Jednotlivé body jsem očísloval 1-6, časově spolu tedy sedí 1 a 4, 2 a 5, 3 a 6 – nechtělo se mi to dávat do jednoho grafu, tam jsem to pro tyhle potřeby udělal jen screenem, měřítko mi trošku ujelo 🙂

Co z toho je vidět? Třeba to, že schod větší než 20W může neskutečně přestřelit. Změna chování je razantní, došlo ke změně hladin i trendů.

Rozdíl na hladině laktátu na konci druhého úseku a třetího úseku je nárůst o 3mmol. Zdánlivě by se dalo říci, že jde o udržitelnou hladinu výkonu na třetím úseku, ale varování na stoupajícím trendu tHb je jasné, “tohle nedáš”. Laktát to pak potvrdí i číselně, protože nárůst o 3mmol za deset minut souvislé zátěže je vcelku dost.

V kontextu toho, že jsou na stejné zátěži a jde stále ještě o adaptaci (byť je tam mírný pokles saturace). Hladina laktátu na konci prvního a konci třetího dokonce poklesla – sportovec se dokázal “zapracovat”. Tady je vidět že i přestože tomu předcházela první fáze tréninku a před tímto výsekem měření ještě zahřátí – nebylo dostatečné. K tomu zapracování mělo dojít mimo tento zobrazený úsek. (resp. nárůst laktátu po prvním úseku neměl být tak vysoký, aby po druhém dokázal klesnout). Z pohledu Moxy je vidět také změna trendů, přestože nedošlo ke zvýšení zátěže.

Změna na „nepracujícím“ svalu je způsobená hodně právě odběrem laktátu (!). Tady je vidět důležitá věc, kterou jsem zmiňoval na příkladu kvantové fyziky. Už měřením a pozorováním objektu dochází k jeho ovlivnění. Pokud sportovec sedí na ergometru a za nepracující sval považujeme ten, který se pak účastní odběru – v ten daný okamžik začne pracovat.

Tady je na zvážení, jestli není lepší odebírat laktát z ucha. Pokud sportovec ale nedrží řídítka extra křečovitě, měření to příliš neovlivní. Tato problematika je ale trošku o něčem jiném.

Reakce teploty na takto krátké schody není svižná, lze jí ale měřit samostatně na daném výkonu. A zde už dochází k rozdílům – oněch 20W je zcela kritických pro intenzitu nárůstu teploty.

A teď důležitá věc.

Není to tak, jak by se mohlo na první pohled zdát, že první úseky jsou pod FTP a třetí nad FTP. Pohybujeme se také nad a pod nějakým prahem, ale prahem který je definovaný trochu jinak. Pohybujeme se v takové šedé zóně, která není příliš popsaná. Zóně, kdy se nám míchá jak aerobní tak anaerobní způsob krytí našich nároků. Je to ale také zóna, kde se vyplatí trénovat, protože to přináší obrovské benefity. Takový ten klasický tempový trénink.
Takový ten trénink, kterým se ze zkušenosti dostane leckterý sportovec do formy. A když to přestřelí, tak velmi brzo a sezónu ani pořádně nedokončí. Takový ten dobrý sluha ale zlý pán.

A pokud je už 20W hodně, jak se to má přesně stanovit testem, který je krátký, stoupající a ještě má schody klidně 40W?

You may also like...

Napsat komentář