Bavila Vás série článků “Jak dostat Stryd pod tlak” ?
výsek popsaných sprintů
toto je úhel pánve – ale tady měříme v ose, kde se cyklista naklání na dráze. Takže toto není použitelné. Nebo spíše zatím nevím k čemu to využít, třeba se ještě něco najde i na dráhu.
Trochu netradičně jsem porovnával běžecký wattmetr. Nejen s tempem, ale s terénem či během po kolejích. S každou botou jinou. Teď se blíží obdobná séerie – téma bude analýza pohybu.
Před (tuším) pěti lety jsem testoval Leomo poprvé. Jde o pět akcelerometrů, které máte na nohou a těle a měříte dynamiku pohybu. Na spektru analýz jde o naprostý opak fyziologie – vůbec se neřeší PROČ se něco děje, ale řeší se detailně KDE se to projevuje.
Zatímco z pohledu fyziologie vidíte do hemodynamiky, cyklu spotřeby kyslíku a metabolismu, tady vidíte jak se to projevuje. Zvýšený pohyb v pánvi. Změna pohybu v kotníku – symetrie pohybu v kotníku. Detekce a popis zranění….
A protože i v úvodním článku o Strydu jsem dostával “měřák” pod tlak velmi specifickým prostředím, stejně tomu bude i tentokrát.
První protokol byly sprinty na válcích – 10s na 200 otáčkách následovaných 30s na 160 a ještě jedním krátkým sprintem na 5s na 180. Plus pár dalších a tak…
Tempový protokol srovnával jízdu na válcích, ergometru, silnici a dráze – na klidných 200W.
Tady se ukázala potřeba přemýšlet nad tím, co měřím. Na dráze je člověk dost nakloněný a akceloremetr neví, že jsme v klopení. Tam to nedává zcela smysl 
tento pohyb pánve není tak strašný – na válcích se musíme trošku hýbat, musíme vyrovnávat dost práce a ještě ve vysoké frekvenci. Každopádně jde opět o popsaný výsek sprintů – plocha na závěr je kadence 110
Jak se liší jízda na ergometru od válců? Jak je vidět už měsíc zraněný kotník z běhání na technice šlapání? Jak ovlivní posed tyto parametry?
Článek již brzy zde na webu
