Základní principy tréninku
- Individualizace
- Budování základny
- Specializace
- Konzistence
- Přetížení
- Odpočinek
- Zábava
Individualizace
Trénovat olympijského účastníka stejně jako hobby cyklistu je evidentní hloupost. Jenže, hobby cyklista chce často trénovat jako olympijský účastník. Zvláštní, že?
Trénovat někoho, kdo má stálou hormonální hladinu jako někoho, kdo je na tom každých 14 dní jinak je také nesmysl, že? Ale často vidíme trénovat ženy i muže dle stejného plánu.
Je sportovec „reaktivní“ na zátěž? Reaguje vůbec?
Kolik toho kdo zvládne?
Parametrů pro individualizace je celá řada a je nutné si je uvědomit. Můžeme trénovat spolu, resp. ono i musíme, k tomu se ještě dostaneme dále. Ale individualizace je obecně nutná a není to formou individuálního trenéra (!) ale individuálního jednání i ve skupině.
Budování základny
Chcete se dožít vysokého věku? Je fajn zapracovat na VO2max. Zatímco aktivní lidí co sbírají někde v lesích dřevo mají spotřebu kyslíku vysoko nad 50ml/kg/min, běžný člověk odnaproti někde okolo 35ml/kg/min. A vybudovat si základnu trvá dekády. Už jsem to psal, ale znovu – VO2max intervaly? Velká část výkonu na této intenzitě je krytá aerobně. Pokud chcete zlepšit svojí spotřebu kyslíku, většinově platí že spíše než intenzitou toho dosáhnete objemem. Jenže to trvá dlouho!
Specializace
Morfologii, svalové typy ani cokoliv dalšího moc nezměníte. Pokud se hodíte na sprint, velmi obtížně se zlepšíte ve vytrvalosti. A přesto vybíráme hokejisty ve třech letech věku, přestože mezi nimi je nejspíše řada „vytrvalců“. Naučíme je techniku sportu, bruslit a vše okolo – ale klasického sprintera, což hokejista je, z nich nikdy neuděláme.
Každý se hodí na něco jiného a je fakt to respektovat a uvědomit si to. Netřeba dělat jen to, na co se hodíme ale! Můžeme dělat to co nás baví, ale musíme vědět, že se pohybujeme v nějakých mezích.
Konzistence
2 týdny nemoci ročně od mládežnických kategorií a statisticky máte o 30% nižší šanci se prosadit v dospělé kategorii. Jednoduchá věta, ve které je obsaženo prakticky vše.
Potřebujeme se konzistentně zlepšovat a trénovat. Zdraví je pak zcela nutnou podmínkou. Volné týdny, kdy netrénujeme a kdy se tréninkem pak dostáváme zpět, to je obdobné.
„Detrénink“ a následný „retrénink“ může být doslova vražednou kombinací. Za 8 týdnů spadne VO2max o 20%, výkonnost v nižších intenzitách ještě více – 30%. Návrat čistě na původní úroveň trvá pak 20 týdnů.
Přetížení
Každý jeden trénink musí být těžší, než ten přechozí. Naše tělo se prostě strašně rychle adaptuje. Co nepřetěžujeme, to se nelepší.
Odpočinek
Pokud ale trénujeme, musíme dát adaptivní reakci nějaký čas. Někdy stačí noc, někdy je potřeba více. Odpočinek může být fyzický nebo i mentální, podle toho co je potřeba. Ale adaptivní reakce – zlepšení sportovce – přijde nikoliv díky zatížení, ale díky následnému odpočinku.
Umučit se tréninkem je vlastně strašně jednoduché.
Zábava
Chcete mít dobří? Musí vás bavit to, co děláte. Jinak to nemá smysl a dobří nikdy nebudete. Protože jsme si řekli, že budování základy trvá prakticky celý život, je potřeba sport brát jako celoživotní věc. Nikoliv „…do mistráku“. A v dlouhodobém horizontu prostě musíme nějakým způsobem udělat to, aby nás bavilo to, v čem chceme být dobří