Pokročilá analýza techniky běhu I.
Senzory jsou na nártech (2x), stehnech (2x) a na křížové kosti (1x). Víte tak velmi přesně, kde se který senzor nachází a jak se mění jejich úhlové postavení.
Úvodem si řekněme jednu věc. Jasně a zcela na rovinu. Zatímco u cyklistiky či plavání panuje vcelku shoda, jak by optimální pohyb měl vypadat, u běhu tomu tak není.
Proč tomu tak je? Samo o sobě to je velmi dlouhý článek, rozvedu to ale v rychlosti.
Velmi jednoduchý mi přijde pohled z druhé strany. Lze se podívat na ty nejlepší cyklisty či plavce a najdete u nich společné znaky. Lze pak tvrdit, že „toto“ je správě provedený pohyb, protože ho dělají ti nejlepší. A ano, existují vyjímky.
U běhu je těch vyjímek ale více. Můžeme se bavit o jednoduchých parametrech jako je frekvence nohou při běhu. Zatímco na kole nehraje příliš roli velikost těla, u běhu tomu tak není. Samotný materiál (kolo) vám techniku šlapání příliš neovlivní, u běhu má výběr obuvi roli zcela zásadní.
Běžeckou biomechaniku je třeba brát v kontextu.
Potřebujeme znát disciplínu, terén, stav těla, váhu i velikost a samozřejmě výkonnost jako takovou. Pak už dostává měření smysl i u běhu, nicméně jak jsem uvedl na začátku, porovnávat samotná čísla příliš nejde. Vždy to musí být v kontextu daného sportovce.
V minulosti jsem psal recenzi na běžecký wattmetr Stryd (je nová generace mimochodem, uvidíme jestli se dostanu k recenzi). Teď se pojďme podívat na zařízení Leomo. Stejně jako u cyklistiky jde o pětici akcelerometrů, které nám měří vše, co změřit můžeme. Vzhledem k tomu že mám zařízení dvě, lze měření neskutečně posílit, ale to rozvedu zase příště. Jaké máme základní metriky?
Strike Angular Range
“Změna úhlu holeně od maximálního natažení dopředu až do počátečního kontaktu se zemí” – čím větší úhel, tím větší flexe chodidla.
Heel Pitch
“Procento doby kontaktu se zemí, které strávíte absorbováním vertikálních dopadových sil před přechodem do horizontálního pohybu” – čím menší je tento poměr, tím efektivněji přecházíte po dopadu na zem.
Tohle je strašně důležité změřit u dynamických sportů, u čistého běhu to je trošku jiné.
Recoil Angular Range (RAR)
Změna úhlu holeně od odpichu do maximálně zvednuté výšky – jedná se o pověstný “zpětný ráz” představující schopnost jak silného odpichu, tak efektivního cyklu nohou do dalšího kroku.
Thigh Swing Speed (TSS)
“Maximální úhlová rychlost stehen při výkyvu dopředu (ze zadního odrazu)” – tato hodnota koreluje s RAR v tom smyslu, že čím větší je první z nich, tím agresivněji můžete švihnout nohama dopředu do dalšího kroku.
Technika dopadu měřená senzory na nártech.
Smoothness
“Měřitelná délka bočního pohybu boků” – čím nižší je toto skóre, tím méně pohybu do stran, a tedy lepší účinnost.
Pelvic Rotation
“Velikost rotace kyčlí kolem páteře” – tato hodnota koreluje s velkými, otevřenými kroky, a proto se při únavě snižuje.
Pelvic Rock
“Udává velikost náklonu pasu nahoru a dolů” – menší skóre znamená lepší využití pánevních a hýžďových svalů, což eliminuje zbytečné vertikální otřesy.
Vzor dopadu
“Měří se jako změna úhlu od počátečního kontaktu se zemí do plochého postoje” – udává vzor kroku pata/střední/přední část chodidla. Prostě jestli běháte po patách.
Ground Contact Time
“Doba trvání kontaktu chodidla se zemí” – kratší doba obecně značí pružnější efektivitu kroku, ale také přímo souvisí s rychlostí.
Vertical Oscillation
“Celková délka vertikální oscilace” – v kombinaci se skóre boční plynulosti vytváří ucelený obraz celkové plynulosti pohybu.
Kadence
“Celkový počet kroků za minutu” – První a často opomíjená metrika.
Edge Landing
“Měření úhlu mezi zemí a boční hranou chodidla při kontaktu se zemí” – udává celkový stupeň pronace, který může noha překonat za předpokladu případného rovného postoje. Zásadní při výběru obuvi!
Tohle vše změříme, podíváme se na to v kontextu a v pokračování článku si řekneme, jak pomocí těchto parametrů trénovat.
Měření změny úhlu holeně při běhu.
