Plán na zimní přípravu
Vcelku obsáhle jsem se věnoval přípravě na zimní přípravu v seriálu článků. Dnes se podíváme ale na jevy, které jsou s přípravou spjaty ale odráží spíše náš životní styl.
Sledujete na instagramu či youtube někoho, kdo vám představuje právě ty zásadní cviky, které vás posunou? Tak nějak tušíte, že je to kravina, ale částečně to smysl dává, že? Tohle ale není předmětem dnešního textu.
Na ten úžasný cvik povětšinou někam jedete. Případně si odcvičíte velmi strukturovaně velmi přesný a detailní trénink. S trenérem či pod jiným vedením. Trvá to i s přípravou třeba dvě hodiny skutečně kvalitního tréninku. Ten kvalitní trénink si dnes můžete koupit i online, k čemuž se ještě vrátím.
Díky moderním přístupům se nám tento kvalitní trénink dostává od více lidí, protože jsme schopni zajistit více odborníků na konkrétní témata. Už jen identifikace okruhů je složitá, ale dnes to umíme dobře. Fyzioterapeut, fitness trenér, nastavení posedu, řešení tréninku, mentální příprava… u sportů jako je triatlon přidáváme všechny specifické sporty třikrát. U mládeže máme ještě trošku stranou postavenou školu a k ní doučování, přípravu na zkoušky atd. Vše kvalitní a v zásadě individualizované. A v poslední době i s možností online!
Vzniknou nám ale dva zásadní problémy.
1/ paradoxně snížení fyzické aktivity
2/ nárůst počtu lidí v týmu, zvyšující komunikační šum
V souhrnné studii zahrnující 24 jiných studií ( https://link.springer.com/article/10.1007/s13668-023-00467-y ) se zdokumentovalo, že téměř v 70% procentech případů nám specifický trénink snižuje netréninkovou pohybovou aktivitu.
Co to znamená?
Po tréninku nejdete do schodů, ale jedete výtahem. Více sedíme v autě. Místo běžné chůze se se přepravujeme na elektrické koloběžce. Prakticky se soustředíme výhradně na kvalitu těch dvou odtrénovaných hodin, ale ztrácíme pozornost ze zbytku dne – kdy naše tělo také pracuje. Či v minulosti pracovalo.
Rád používám tréninkovou metriku (v teoretickém režimu) „množství přečerpané krve za den“. To je totiž jedna z metrik, která se sice velmi špatně měří, ale teoreticky nám dává výborný pohled na vytrvalostní trénink z pohledu srdce.
Srdci je totiž vcelku jedno, jak trénujeme, ono maká celý den. Specifický sport děláme hlavně kvůli motorickému tréninku – potřebujeme se naučit běhat, šlapat, házet, cokoliv. Ale srdce, tomu je jedno, že jedete intervaly na přesných 264W. Klidně ho totiž zatížíte úplně stejně výletem s dítětem v krosně. Specifický trénink Z2 měřený laktátem? Ano, ale velmi podobný bude rodinný nákup v Tescu, kdy před sebou tlačíte vozík a cíleně si vezmete ten, kterému nejede moc kolečko. Úplně stejné je to u plic, pro ty je zajímavé jen to jak rychle a jak hluboce mají dýchat.
Nedávno jsem viděl před crossfit arénou sestavu elektrokoloběžek. Velmi intenzivní trénink, možná až extrémně intezivní v tomto sportu, ale přijet na něj na koloběžce? Při odchodu mít pak paradoxní pocit, že máme odtrénováno a že jsme pro své tělo udělali hodně.
Ušetřili jsme možná nějaký čas ale také jsme ztratili třeba hodinu volnou chůzí.
Prostě, díky tréninku nakonec trénujeme vlastně málo.
A není to jen o tréninku. Na světě existují místa, kde se lidé dožívají vyššího věku. Hledala se spojitost výživou, jenže někde žijí z ryb, jinde z kořínků. Někde převažují sacharidy, jinde se spíše jídla nedostává. Společným znakem je ale všeobecná fyzická aktivita. A klidně to může být kostelík na kopci (kam se chodí všichni modlit), není to jen o nutnosti lovit denně ryby s harpunou v ruce. Prostě chodit a hýbat se od úsvitu do soumraku, to se ukázalo jako prakticky jediným společným znakem v těchto oblastech.
Bod druhý je pak už smrtelným hřebíčkem do rakve individualizovaného tréninku. Náročnost na komunikaci exponenciálně stoupá, s tím brutálně roste komunikační šum a paradoxně ztrácíme pozitivní efekty početného realizačního týmu.
Mít nejlepšího trenéra v posilovně, nejlepšího psychologa, nejlepšího mechaniky ani mít nejlepšího fyzioterapeuta vám bohužel nezajistím, že tím nejlepším budete právě vy. Už jen protože přepravou mezi všemi těmi odborníky musíte strávíte spoustu času v autě či třeba na té koloběžce. Ale hlavně, kdo zajistí, že spolu efektivně komunikují a ty nejlepší tréninkové jednotky, které poskytují, spolu nějak ladí a navazují na sebe?
Pozorný čtenář ale cítí od počátku mírný rozpor. Totiž, dnešní možnosti nákupu třeba online kurzu nám umožní ušetřit si čas v dopravě a být tak mnohem efektivnější.
Tady zatím krátkou argumentaci nemám. Ale za pandemie se přešlo všude na online řešení, nyní se vrací osobní schůzky. Ukázalo se, že síla lidského setkání je výrazně silnější, než video hovor. A to se bavíme o aktivním video hovoru, nikoliv jen třeba nějakém online kurzu, kde učitel je v roli pouze vysílače informací, bez možnosti zpětné vazby.
Jde i to, že velkou část informací vysíláme nonverbálně. Komunikace a ladění mezi online trenérem a online fyzioterapeutem je pak z definice nejspíše nulová a nedojde ani k přenesení informace přes sportovce. Online může být pomocníkem, ale prostě pozor na to, že „datový tok“ je jen jednosměrný a jde naprosto proti druhému modernímu trendu, individualizaci. Je to paradoxní ale ano. I individuální online trénink je vlastně opakem individuálního osobního tréninku
Komunikace formou dialogu je obrovským benefitem!
Takže, plán na zimní přípravu?
Z velké části jde právě o objemový trénink a libovolné snížení zátěže se nám může vymstít. Takže pozor, specifický trénink velmi často způsobuje, že se hýbeme vlastně méně. Mimojiné, tento jev velmi dobře vysvětluje problematiku mnoha lidí, kteří se snaží o cílenou redukci hmotnosti. Tak dlouho přesně cvičí, až cvičí vlastně málo.
A rčení „více hlav více ví“ je sice pravdivé, ale je třeba odpovídajícím způsobem pracovat s celým realizačním týmem. U profesionálů je to jednoduché, ti mají manažera. Běžný sportovec si musí školu, práci, rodinu, trenéry a všechny okolo řídit sám. A náklady na ono řízení mohou sebrat všechny benefity, které nám široký realizační tým poskytuje.
