Besídka

Ve všem tom chaosu kolem covidu to zapadne, je to jen drobnost. Ale dětem se ruší besídky a představení ve školkách. My trenéři pracujeme sice zdánlivě hlavně s objemem  a intenzitou tréninku. Hodně pracujeme i s technologiemi a vše možné i nemožné měříme. Ale nejvíce pracujeme s motivací sportovců.

Motivace je není často ani tak o tom kam chceme jít, ale čeho se bojíme. Není to často o tom, čeho chceme dosáhnout, ale že se bojíme neúspěchu. Vlastně je to hlavně o překonávání překážek v nás samotných.

A to jsme zpět u besídek.

Vystoupit ve čtyřech letech před publikum je neuvěřitelný stres. Děti nevědí, že všichni rodiče budou tleskat a bude se jim líbit vlastně cokoliv. Je to první velký životní krok.

Je to skutečně jen drobnost, ale už od startu dětem dnes vlastně umetáme cestičku. Tu překážku v podobě besídky jsme jim dali pryč. První zkouška ohněm, kterou si většinou úspěšně projdeme.

Sebevědomí budujeme na základě zvládnutých překážek v minulosti, praví základní psychologická teorie. Jak sebevědomé děti nám přijdou za deset let na trénink, když měli hned první schůdek odstraněný?

Nehodnotím nijak stávající zdravotní situaci. Řešení neznám a nezná ho asi nikdo. Ale dlouhodobé následky podobných drobností mohou mít nedozírné následky. Bylo by fajn na to myslet.

A dětem třeba uspořádat venkovní besídku.

 

 

You may also like...

Napsat komentář