Není teplota jako teplota

O Core senzoru jsem zde již několikrát psal. Jakým způsobem ale využijeme informace, jako nám dává, to je zcela kardinální otázka.

Protože mít na sobě další měřící zařízení a říkat si „hmm, dneska hodně“, to je možná fajn ale lepší trénink a ani výkonnost nám to nepřinese. Stejně jako u zátěžových testů, i zde musíme nejdříve položit nějakou otázku – zde spojenou s teplotou – a na tu pomocí tohoto zařízení najít odpověď.

Ke článku přidávám koláž třech obrázků. Je z telefonu a je to screen insta stories, kam dávám informace. A protože je to ilustrační obrázek, nevidím příliš užitku v solidnější práci s daty.

Co vidíme? Jeden vcelku rovnoměrný běh – na záznamu je vidět výkon měřený Strydem. Jak už jsem psal dříve, korelace se spotřebou kyslíku je vcelku solidní a nedocházelo ani k pauzám.

Oba grafy teploty jsou z jednoho těla.

To je na tom to nejvíce zajímavé, a nejdříve trošku odbočím.

Wattmetr, laktátoměr, SuperSapiens, pulsní oxymetr, pulsmetr, VO2Master či Pnoe poskytují vcelku solidní informaci o CELKOVÉM stavu těla. Lokální měření je pak třeba Moxymonitor, který poskytuje takovou smíšenou informaci, reálně ale měří na jednom konkrétním místě a pro celkový obraz našeho těla potřebujeme buď výrazně větší množství zařízení, nebo spíše některé z výše uvedených. Kam zařadit Core? Zdánlivě podává informaci o teplotě těla a to by se mohlo zdát jako celkový pohled na naše tělo. Jenže, teplota našeho těla je v každém místě jiná (což je evidentní) ale hlavně má jiné chování (podobně jako Moxy). Reálně asi nenasimulujete v běžných podmínkách stav, kdy bude docházet někde k poklesu a někde jinde k růstu teploty (jako u Moxy), ale velmi rozdílné chování lze vyvolat.

Odbočka z odbočky, na posledním mládežnickém MČR v silniční cyklistce spadlo na kadety v posledním okruhu obrovské množství vody venkovní teplota padla snad o deset stupňů. Záznam z Core byl více než zajímavý!

Pokud zařadíme Core do kategorie „lokálních“ měřidel, musíme si skutečně položit dobrou otázku, proč a co vlastně měříme. (!!!)

 

Všimli jste si třeba toho, že někteří lidí se špatně prokrvují? Na Instagram hodím v nejbližší době fotku do stories – taková ta červená ruka s bílou “ploškou” po stlačení. Opírají se o řídítka, jedou na 150W a ruce mají neuvěřitelně studené.

Pokud do tohoto uvažování zapojíme pojem vasokonstrikce a vasodilatace, tedy zužování a rozšiřování krevního řečiště, dostane využití Core nový rozměr. A jak toto rozšiřování třeba měřit? Výbornou pomůckou je právě Moxy a měření tHb!

Tématu teploty se budu věnovat na Cyklo kongresu.

Disclaimer:

To rozdělní na lokální a celkové měřiče je trošku účelové. Wattmetrem změříte tlak na pedál, tedy lokální hodnotu v kotníku, lýtku, stehnu. Laktátoměrem můžete měřit na uchu (kde není sval) nebo na prstu (kde sval je) – z logiky věci tak můžete u různě disponovaných sportovců dostat jiné (naprosto!) výsledky. SuperSapiens má zase obrovské zpoždění. Pulsní oxymetr je vlastně lokální měření „srdce“ stejně jako pulsmetr (ano, tady je vztah na celé tělo asi největší). A analýza respiračních parametrů je také vlastně „lokálního“ charakteru.

Ilustrovat jsem chtěl myšlenku, že je třeba zaměřit se na smysl daného měřícího zařízení. Mluvil jsem o tom ostatně dost rozvláčně v podcastu s Robertem Kleinerem.

 

 

You may also like...

Napsat komentář