O výkonnosti I.

Přes léto je spíše taková sezóna sběru dat – prostoru na psaní moc nebylo. Každopádně, byl prostor na čtení. Oproti klasickým článkům přibude proto na podzim větší série. Založená na několika studiích, stovkách popsaných stran. Přečetl jsem vše, části přeložil a v uceleném seriálu se postupně pustíme do problematiky svalů. Celé téma doplní i minimálně jeden díl podcastu s velmi zajímavým „fitness“ trenérem, který ale trénuje cyklisty.

 

Celá série se jmenuje „O výkonnosti“ a bude mít zde na blogu vlastní kategorii. Studie, ze kterých články vychází částečně přeložím v premium sekci, případně jejich výtahy a souhrny.

 

Jak dosahují sportovci své výjimečné výkonnosti? Otázka, která je velmi jednoduchá, ale o to těžší má odpověď. Jde nejen o fyziologické parametry ale i psychologické. Bohužel, fyziologické parametry se často dělí na sprinterské a vytrvalostní. Co když nás ale zajímá kombinace?

Většina sportů totiž nevyžaduje jen sprinterské schopnosti. I klasický sprinter si musí projít kvalifikací a jak jsme si uvedli v článku o bioenergetice, i u sprinterů je např. velmi důležitý kyslík.

Technologie, se kterými se pracovalo byl například 3D ultrazvuk a zobrazování svalů. Informace o tvaru a délce svalů se ukazuje jako velmi důležitá.  Přestože je tato technologie těžkopádná, časově náročná a technicky limitovaná (pouze fragmenty svalů lze zobrazit) lze dosáhnout i zobrazení svalů jako je Vastus Lateralis. Tedy velmi důležitý sval pro vytrvalostní výkony v cyklistice i běhu. Srovnávacím testování se prokázalo dosažení velmi podobných výsledků, jako při skenování svalů magnetickou rezonancí. Finanční náročnost je zde naprosto jinde a tato technologie je tedy velmi smysluplná.

 

Fyziologický profil je velmi důležitý. Testovacím protokol pro sprinterskou charakteristiku byl klasický Wingate test. Vytrvalostní charakteristiku zajistil test výkonu na 15minut. Všechny hodnoty byly korigovány velikostí těla, velikostí jednotlivých svalových skupin a dalších parametrů. Očistit sprinterské schopnosti svalového vlákna o velikost celého svalu je velmi důležité pro pochopení celku. Jak maximální hodnoty z Wingate testu, tak VO2Max zjištěné z vytrvalostního testu jsou tedy očistěné o „tvary těla“.

 

Tréninková doporučení pak vystupují jak z profilu těla, tak z požadovaného profilu dle sportu. I u týmových soutěží se často opakuje série sprintů, takže nás zajímá nejen kapacita oxidativního metabolismu ale i velikost svalových vláken a jejich délka. Právě kombinace vytrvalostního a sprinterského výkonu je nosným prvkem všech následujících textů.

Adaptace organismu může být ovlivněna nejen tréninkem ale i tím, kde se trénuje. Konkrétně jde o strategie „Live High-Train Low and High“. Studie popisující trénink hokejistů při výškovém tréninku kombinovaném se sprinterským tréninkem je vcelku jasná – jde o metodu efektivní.

 

…závěrem cituji: parametry vláken kosterního svalstva jsou zásadní pro kombinovanou výkonnost ve sprintu i vytrvalostním fyzickém výkonu. To krásně ilustruje proč je právě kombinace tak obtížná.

 

You may also like...

Napsat komentář