Cyklistika není atletika

Trénink cyklisty není stejný jako atleta. Cyklista se musí připravit na trošku jiný druh soupeření. V mnoha sportech se závodí v zásadě jen s časem nebo váhou a jiným měřitelným jevem. Cyklistika je ve velké míře ovlivněna mnoha dalšími věcmi. Od počasí počínaje po taktické schopnosti konče. A to jsem určitě nějaké věci vynechal.

Cyklista musí být nejen morálně velmi odolný, ale musí mít i jiné schopnosti. Pamatuji si jeden trénink hodně daleko v Asii, kde jsme v městě, kde bydlí o něco více lidí, jak v celé naší republice přijeli z tréninku víceméně přesně po třech hodinách, tedy přesně jak jsme chtěli. Umění orientace a navigace je základem cyklistky, protože jak chcete trénovat, když netrefíte domů.

Cyklistický trénink musí být tedy zaměřen nejen na čistě fyzický výkon, ale hodně i na morálně-volní vlastnosti. Ne nadarmo se jezdci před Paříž Roubaix připravují na kostkách. Trénink to je v zásadě k ničemu, ale musí si zvyknout na to neuvěřitelné utrpení nejen sedacích partií, ale samozřejmě i svalů. Protože jak dnes již víme, natřásání svalů při zatížení není úplně bez následků. Svoje o tom mohou říci závodníci na horských kolech.

Měl jste někdy hlad?

Jednou mě jeden atlet přesvědčoval, že když se vrací z tréninku, tak že má hrozný hlad. Když pominu ten nesmysl vracet se z tréninku hladový (probereme jindy), tak to rozhodně nebyl skutečný hlad. Nechci samozřejmě srovnávat nesrovnatelné, ale jako my si dnes nedovedeme představit hlad a utrpení v koncentračních táborech, málokterý sportovec si dovede představit hlad cyklisty opuštěného kdesi v polích bez možnosti se najíst. Sám jsem jednou při „hlaďáku“ jedl obilí. Jednou jsem srnkám snědl mrkev, kterou myslivci vysypali do lesa. Kamarádi se jednou poprali o nahnilá jablka spadaná do příkopu – protože na ty na stromě se prostě nemohli dostat a dole jich bylo jen pár. To bylo někdy koncem října, takže ta jablka byla už skutečně trošku jetá. A zima? To je už pak kapitola sama pro sebe. Viděl jsem, jak se cyklisté servali o to, kdo se vejde do sanitky, když po třech hodinách závodu v dešti napadl sníh. Kdo nezažil to hrozné opuštění kdesi uprostřed lesů a polí, kde není živáčka a ani jídla a tepla, nepochopí.