Dýchání není samozřejmost

Úvody článků mívám delší, což čtenáři asi vědí. Někdy mi dělá problém osekat problematiku na kost a vynechat nějaké drobnosti, ale mám to tak nastavené. Myslím že na drobnostech občas stojí svět a že přílišné zjednodušování v dnešním světě způsobuje mnoho problémů.

Článek o dýchání měl vzniknout na základě poptávky na FB skupině. Byť musím říct, že se tématu dýchání věnuji dlouhodobě a myslím že zde zmínek je dost a dost. Fakt je ale ten, že uceleně jsem to nesepsal. Je to totiž opět minimálně na dva – tři články, pokud to nechci zjednodušit na populární „dýchej do břicha“ nebo prostě „dýchej víc!“.

Pak jsem měl ale ještě jeden „spor“ na skupině běžců – proč nefungují dýchací masky (tréninkové). Já tuhle problematiku považuji za dávno vyřešenou, ale při těchto příležitostech mi vždy dojde, jedna věc. To že jsem já někam postoupil a něco už někde hluboko na internet sepsal do nějaké skupiny v komentáři neznamená, že to vědí všichni. Takže úvod tohoto tématu bude na téma: proč nefungují tréninkové masky. Výborně to totiž definuje body, od kterých se můžeme následně odpíchnout a vysvětlení to bude jednoduché a pochopitelné.

To jsem taky zapomněl zmínit, ty úvody mám delší také protože se snažím věci pojmout jednoduše. Možná je to místo pro zpětnou vazbu, za níž děkuji (jako fakt – kratší? Delší? Víc do hloubky?)

 

Proč nefungují tréninkové masky?

Po chvilce hledání najdete dvě základní skupiny výrobců a prodejců. Přestože prodávají prakticky stejný produkt, popisují ho rozdílně. První prodávají simulaci tréninku v nadmořské výšce, druzí přiznávají že takto to nefunguje a prodávají čistě zvýšený odpor při nádechu/výdechu či obojím.

 

Trénink v nadmořské výšce maska simulovat nemůže, ani při nejmenší. S výškou se mění tlak (mimochodem, věděli jste že Daltonův zákon o parciálním tlaku byl odvozen na základě naprosto mylných předpokladů, přestože je onen zákon správně?) tj. nám klesají dvě hodnoty. Jednak absolutní množství kyslíku ale díky sníženému tlaku (viz kurz fyzio limitací, křivka sycení krve) se nám do tkáně „protlačí“ ještě o něco méně kyslíku. Vdechujeme ale STÁLE STEJNÝ objem vzduchu (!). Tj. skutečně podstupujeme restrikci na straně dostupnosti kyslíku, nicméně tato restrikce se vlastně netýká respiračních svalů a celého toho systému (*). Žádná restrikce na straně omezení průchodu kyslíku se neděje, naopak mám jiný pěkný příklad. Závod: nalepovací „roztahovátka“ na nos, vata v nose napuštěná čímkoliv, co umožní zvětšení dýchacích cest. To je náš první předpoklad, ze kterého budeme vycházet v dalším článku. Dýchací cesty potřebujeme VOLNÉ. Specifickým příkladem je plavání, ale to ještě rozvedeme.

Tak, teď nám zbývá ten odporový trénink. Ten totiž dává smysl, na rozdíl od nesmyslu s vysokohorským tréninkem. Otázkou je, proč potřebujeme silnější nádechové či výdechové svaly? (K mechanice dechu se také dostaneme) Silnější sval dokáže zpravidla pohnout větším břemenem, případně si můžeme pod támhle slovním spojením představit dynamickou sílu a tedy schopnost hnout stále stejným břemenem, ale rychleji. První případ nás většinou moc nezajímá, i při vydechování do vody nepřekonáváme zásadně zvýšený odpor (v poměru k dýchací masce) a asi neexistuje sport, kde by se závodilo v síle fouknutí. Pokud ano, opravte mě. Rychlejší nádech či výdech už může být benefitem, nicméně pouze za velmi specifických podmínek.

Tak jako tak, nadechovat budeme do plic. Prostě plníme balónek. Určitě se vyplatí nafouknout ho rychle, to je jasné. Použít při nafukování takový kompresor, naše nově posílené svaly. Ale když zůstaneme u této analogie, máme několik druhů balónků. Jeden je takový ten kulatý a druhý ten dlouhý, jak z něj dělají balónkáři různé tvary. V čem se liší? Jsou jinak tlusté – ten druhý druh prakticky nejde nafouknout pusou.

Posílením svalstva nafoukneme i ten druhý.

Teď by mohlo být už zřejmé, kam mířím.

Totiž, vyplatí se mít plíce jako ten první druh balónku – hezky s tenkou stěnou, který jde dobře nafukovat. Ne ten druhý, na který potřebujeme kompresor či pumpičku. Přestože nakonec do obou narveme stejný objem vzduchu. (Zde bude link na článek o respiračních parametrech – VC, FVC1, IRV…)

Od výšky cca 5000m nad mořem není možné trvale pobývat.

A to je druhé východisko pro další články. Potřebujeme mít prostředí plic a okolí spíše jako ten první druh balónku. Na poradnu jsem dával jednou fotku, kde měl sportovec jedno rameno o pár centimetrů níže než druhé. I to je příklad toho obtížně nafouknutelného balónku. Až když máme volný průchod do plic, plíce mají prostor a lze je nafouknout, pak nás bude zajímat rychlost a tedy síla nádechu či výdechu.

Vynechal jsem ještě pak třetí složku, obecnou kondici. Trénovaný sval prostě „vydrží déle“ – otázkou pak je, co si představit pod slovem „trénovaný“. Trénovat se dá nejen dobře, ale i naprosto blbě. Nicméně jako vždy, i hloupý trénink vede často ke zlepšení, což je důvodem proč mnoha lidem může trénink s odporovou maskou fungovat.

Výše uvedené body vedou pak ke zkratkovitému řešení. Populárnímu „dýchání do břicha“. Nádech s tvarem ženy těsně před porodem totiž vede směrem nejmenšího odporu (balónek se dobře nafukuje), tudíž rámcově vede k cíli. Bohužel je to až přílišné zjednodušení problematiky, která se nám celá zamotává například tím, že dýchací svaly plní dvě funkce. Nejen dýchají, ale udržují nás ve vzpřímeném postoji. To je vcelku solidní problém, který vede k zajímavým faktům. Jeden příklad za všechny. Dýcháme dovnitř, takže pochopitelně vytváříme nějaký tlak, který můžeme použít i při cvičení. Proto zadržujeme někdy dech při výskoku, jenže tento tlak působí třeba i na srdce. Takže pokud se hodně nadechneme a zatneme všechny svaly, zatlačíme i na srdce. Tento příklad vede k rozdílenému efektu cvičení, pokud dýcháme „nahoru“ nebo „dolů“ např. u dřepů.

(*) to, že má tělo nějakou potřebuju kyslíku naše dýchací svaly zajímat nemusí. Zvládají prostě nějaký objem vzduchu za daný čas a to že je tam méně kyslíku? To už si vyřešte jinde, třeba efektivitou plic a transferu do svalů. Což naše tělo udělá – zvedá transportní kapacitu krve. Zanedbal jsem vliv vlhkosti, ta se s výškou také mění (parciální tlak vodní páry) nicméně to lze asi vynechat vcelku v klidu.

Články na podobné téma:

Odpozorováno: Metaboreflex

Podcast V. díl – O dýchání

Respirační trénink

 

You may also like...

Napsat komentář