Efekt tréninku

Brutální změny na straně tHb při odpočinku/sportu doplněné taktéž o brutální změny na straně okysličení. Krev při sportování neopouští sval (proto klesá okysličení a jakmile dojde k odpočinku, průtok se najednou velmi rychle zvede – proto se také obrovsky zvedne okysličení.

Jakmile začneme sportovat, rozbuší se nám srdce. Tak nějak se tohle děje všem. Všechny také bolí nohy, ruce či se všichni potíme. Tak nějak víme, že někdo je lepší a někdo horší ale v zásadě se to na nás všech podepisuje sport stejně.

Zdánlivě.

Zatímco takové ty vnější projevy sportu jsou vcelku obdobné a liší se vlastně jen intenzita, vnitřní prostředí se může dost zásadně lišit. Na obrázcích v tomto článku je výstup z trošku specifické varianty 5-1-5 testu, manipulace probíhala nejen na straně výkonu ale i otáček. Tolik pro znalce problematiky.

Každopádně, po pěti minutách sportování následuje vždy minuta pasivního odpočinku. Zatímco na té zelené čáře vcelku solidně identifikujeme u všech stejné chování (v různé intenzitě), na hnědá reaguje naprosto jinak.

Zde se pohybujeme v podobném tvaru jako u prvního grafu, nicméně změny nejsou tak velké a celý graf je položen výše. Záznam nepracujících svalů je pak naprosto odlišný. Na solidní analýzu hymodynamiky je zapotřebí vždy minimálně dvou měřících míst, ideálně ještě na obou polovinách těla pro ošetření problémů s umístěním (např. přiložením na vazivo či kost místo svalu)

Jenže ta hnědá je právě ta zásadní křivka, která zobrazuje množství krve ve svalu. T a zelená je pak okysličení tohoto množství.

Jak je možné, že někomu množství krve ve svalu v pauze roste a jinému klesá? Jak je možné, že jeden sportovec jede na čtyřiceti procentech okysličení a druhý spadne prakticky ihned na nulu?

Právě tohle chování definuje to, jak bude trénink úspěšný. Právě tady je vidět, že každé tělo je sice unikát, ale že můžeme vysledovat i společné rysy a že tyto rysy nejsou zdaleka tak intuitivní jak by se mohlo zdát.

A je jasné, že každý z těchto třech borců by měl trénovat trošku něco jiného.

Zřejmě ne pořád, ale nějaká forma individualizace by právě na tomto chování měla být postavena.

Tento graf pak háže vidle to myšlenky, že všichni vypadají přibližně stejně. Tady nám v pauze množství krve ve svalu klesá (!)

Protože každý druh tréninku bude mít, v kombinaci s chováním našeho těla, přeci naprosto odlišný efekt.

 

——————————————————————————–

Pokračování článku obsahuje záznam nepracujících svalů a rozbor frekvence a objemu dýchání daných sportovců

 

Nechcete se také nechat změřit?

You may also like...

Napsat komentář