Trénink jako profesionál

Problém času

Dnes mám v plánu rozebrat problém času, lehce zabrousit do statistiky a nakousnout tréninkový plán obecně. Pár věci demonstruji na příkladech a dopředu je třeba říci, že jde jen o příklady a přestože mi slouží k vysvětlení, nemám nic proti cvičení na TRX. Naopak!

Dnes je mezi všemi profesionálními sportovci oblíbený Core trénink. Cancellara, Armstrong, Contador… všechny vidíte jak dávají na twitter fotky na TRX, jak cvičí na bosu míčích a cvičí a cvičí. Světová masa sportovců pak v domnění, že budou tak dobří jako oni nakupuje lana, gumy, míče a cvičí a cvičí.

Vidíte v tom taky ten problém? Totiž, že všichni co teď cvičí, už dobří byli? A že je tedy dost nesmysl cvičit s cílem, že budu dobrý cyklista!

Je zde totiž ten problém času – myšlenka, že budu dělat a opakovat nějakou činnost, kterou dělal někdo dříve je určitě cesta. Jak efektivní, to je otázka. Ale musím tu činnost zopakovat celou! Takže pokud začínám s cyklistikou a chtěl bych být stejně dobrý jako Cancellara, měl bych dělat to, co dělal on – ale když začínal! To že se o tom nepíše, je věc jiná. Ale obecně dnešní cyklisté ve vrcholné formě od malička spíše seděli na kole, necvičili a dnešním cvičením si léčí problémy, na které si tím zadělali. Tím se dostávám k tomu že cvičení rozhodně nezavrhuji, naopak. Jak říkal jeden z mých bývalých trenérů, nejdříve musí být člověk zdravý. Pak musí být silný. A až pak může začít trénovat.

Absence sportu u mládeže přivádí k „profesionální“ cyklistice stále méně a méně fyzicky zdatné jedince, takže cvičení a hry jsou základem tréninku a stávají se stále více důležitější. Nicméně nelze zapomínat že ti výborní cyklisté mají nějakou tréninkovou minulost a inspirovat se je třeba zejména z ní. Tedy z doby, kdy se STÁVALI výbornými sportovci, nikoliv z doby kdy jimi už BYLI!

V úvodu jsem zmínil i statistiku, což je další drobnost, kterou nelze opominout při inspirování se tréninkem jiných lidí. Totiž že to, jak trénoval třeba ten Cancellara, možná zkoušelo opakovat více lidí. Nebo byl v tréninkové skupině a byl jediný, kdo to doslova přežil. Pak to není příklad vhodný následování pro naprostou většinu lidí. Opět jde jen o příklad, jen je třeba i nad tím se zamyslet.

No a pak ten tréninkový plán. Franta Vomáčka jezdí 3x2minuty má u toho 70 otáček má nějaké waty a tepy. A na KPŽku je vždycky lepší. Je to trénink vhodný k následování? Obecně málokdy víme co má ten člověk v nohách z minulého týdne, minulého roku a proč něco dělá. Podobně nevíme, na co se chystá a co ho čeká. Vytrhávat z kontextu nějaké tréninky je nesmysl. Víc se tomu věnuji v článku o deformaci trenérské profese, protože právě na to, že trénink musí mít hlavu a patu se zapomíná. Obdobně jako hokejový tým složený ze samých hvězd nemusí porazit a nejspíš ani neporazí dobře sehraný tým. Výborné tréninky okopírované od různých lidí, seskládané za sebe nějak náhodně s výsledkem poctivě unaveného těla nejspíš nepovedenou k ničemu jinému než k tomu unavenému tělu.

You may also like...

Napsat komentář