Ambivalence či rozpolcenost – i takové pocity se dají zažít jako trenér. Nedávno jsem musel ukončit spolupráci s jedním sportovcem, což zas nemusí být tak neobvyklé. Jenže pořád je to bývalý sportovec a pořád bychy byl tak nějak rád, kdyby byl úspěšný. No a jsme u toho. V porování s někým jiným je prostě horší, před časem nebyl.
A je mi to vlastně líto..
Na druhou stranu, zas jiný případ. Jako trenéra hlavně mládeže mě sportovci opouštějí. To je smutné, ale zase jdou dále a s každým úspěchem se mohu podívat že kus práce jsem odvedl i já.
To je fajn.
Ale co když se chce ten sportovec vrátit pod domovská křídla? Šimrá to Ego, je to příjemné. Ale evidentně sportovec není z nějakého důvodu spokojený takže to vlastně zas tak fajn není.
Těžká je práce trenérova.
Comments by admin
Dobrý trenér
nj, to se ale blbě zvenčí měří :) ale určitě ...
Základní suplementy v cyklistice I.
Proč ne? Konkrétně Honza Kunta závodil jako vegeterián ...
Dogma zátěžových testů
To je pak už jiná věc, priorotně jsem měl na mysli to, ...
10
Při tréninku podle nějakého systému, který je ...
Stereotypní trénink
jenže on seznam/postup právě zase povede ke stereotypu ...